Březen 2013

3. kapitola Sabrina

25. března 2013 v 18:11 | Beltrix |  Povídka- o všem co mě zrovna napadne
Ahoj,
tak po delší době jsem se přinutila něco malinko sepsat, tak si to užijte.

Sabrina vstala brzy ráno a pečlivě si pročesala své blonďaté vlasy, jež byly její chloubou. Pak vešla do dětského pokoje a jemně budila starší dcerku.
"Sabi, vstávej, jedeš k babičce, už se na tebe moc těší," šeptala jí do ouška než dítě procitlo. Otevřelo očka a zase je zavřelo a nechalo se hladit po vláscích od maminky. Ta po chvíli vstala s holčičkou v náručí a zasmála se, pak několika kroky přešla ke koupelně, kam dítě postavila a líbla jí do vlasů.
"Tak si pospěš andílku," usmála se a přivřela dveře. Pak přešla chodbu a v kuchyni začala připravovat svačinu dceři na cestu. Když namazala obě housky máslem a dala do nich šunku, sýr, papriku, rajče a okurku, zvedla telefon a vytočila po paměti číslo své matky. Ta ihned telefon zvedla.
"Ahoj Sabrinko, to je dost, že se taky ozveš, posíláš mi tedy tu tvojí treperendu?" začala rozhovor zvesela a vykouzlila tím úsměv na tváři i své dceři.
"Ano, autobus jí jede za půl hodiny a u tebe bude asi za hodinu," podotkla s obavami.
"Ale no tak, neboj se. Vždyť v září jde do 1. třídy, tak by se měla o sebe umět postarat sama. A navíc je to první zastávka autobusu a já s dědou na ní budeme čekat. Kdyby něco, tak budeme okamžitě volat a v případě stýskání s ní k vám přijedeme. Tak buď bez obav a zatím ahoj," rázně ukončila rozhovor. Její dcera si pro sebe opakovala, že vše bude v pořádku a šla se podívat do koupelny, jestli je už její princezna hotová. Ta se právě s nechutí dívala na kartáček a pastu, jako by to byli její životní nepřátelé.
"Tak honem do toho a půl je hotovo," zasmála se Sabrina a vešla tiše do pokoje, aby vyndala ze skříně batoh a do něj naskládala oblečení minimálně na dva týdny, přestože dcerka jela jen na týden. Pak tam dala i svačinu a vzbudila dvojčata a nahnala je do koupelny. Sabince zapletla copánky a nechala jí ať se v klidu oblékne, zatímco pomáhala s mytím mladším dětem, pak jim pomohla se obléknout a mohli vyrazit na zastávku. Cestou ještě minimálně desetkrát všechno dcerce zopakovala a pak jí už jen mávala do okénka autobusu.