Listopad 2011

Rodinná oslava

6. listopadu 2011 v 13:50 | Beltrix |  Školní deník II.
Ahojky,
tak včera slavil tetin přítel narozeniny a to dokonce 70. Takže se sjela celá rodina a bylo to hrozně fajn.
Já jsem vstávala až po desáté, pak jsem musela vyklidit celou svou skříň a nacpat tam oblečení, což mi zabralo půl hodiny a pak jsem se začala chystat. Mamka se netvářila příliš nadšeně na tričko, co jsem měla v plánu si vzít, ale nakonec mi volbu odsouhlasila. S taťkou to ovšem bylo horší, bral si oblek a tak čekal, že se i já budu celé odpoledne škrtit v naškrobené halence nebo tak. Spor jsem nakonec vyhrála a tak jsem jela ve vybraném tričku.
Dorazili jsme na místo přesně v půl dvanácté, ale nikde nikdo. Parkoviště bylo sice skoro plné, ale ne námi známými auty. Čekali jsme asi deset minut, než dorazili první hosté. Pak už dorazili téměř všichni, jako poslední solavenec. Nastalo velké představování rodiny ze strany oslavence, protože jsme (kromě jeho vnuček a to jenom dvou) neměli čest. Taky se mi povedl docela slušný trapas, když jsem si myslela, že paní podává ruku mě, tak jsem jí aktivně potřásla a ona ta ruka blya určená mamce :D No stane se i v lepších rodinách :D
Pak jsme se usadili ke stolu, což nám taky dalo docela zabrat. No byl přípitek, dostali jsme Cinzano, které mi ovšem moc nechutnalo, protože jsem vcelku abstinent, ale rozhodně chutnalo synovi mého bratránka, kterému jsou tři roky a vypil rovnou dvě skleničky. No a Lůca (vnučka oslavence) taky nezahálela.
Poté jsme snědli polévku i hlavní chod a povídali jsme si. Nakonec jsme se cyfotili a odjeli k oslavenci domů. Tam jsme mu poblahopřáli a my "děti" jsme dostaly lahev Cinzana, pak jednu něčeho podobného a pak ještě vaječný koňak (domácí). Tak jsme tam chvíli koexistovali (no chvíli, asi tři hodiny, ale...) pak nám vaječňák zabavili, a tak jsme se přesunuli nahoru, dívat se na Partičku. Pobývali tam s náma i bratránkovi kluci, ale Daník (tříletý) chtěl pořád za maminkou, takže jsem si docela potrénovala, protože tam nesvítí světlo a schody jsou dost strmý a dlouhý, takže tahat jeho 18 kilo bylo úžasný. I když jsem chovala i desetiletou sestřenku vážící 40 kilo, ale to je vedlejší :D
No a pak jsme se přesunuli opět dolů (o 5 dílů Partičky později), protože oslavenec rozbaloval dárky. No a my jsme odfrčeli domů, s mňamkovitou výslužkou, kterou jsem si dala dneska k pozdní snídani.
Prostě se to vydařilo ;)